8 způsobů, jak pokazit pracovní pohovor

20. října 2014
4 min čtení

I když se to nezdá, pracovní pohovor máš z velké části ve svých rukou. Firma tě pozvala, protože tě chce zaměstnat. Stačí neudělat chyby, které dokážou pohovor zcela spolehlivě zabít.

předchozí Jak se obléct na pohovor následující 7 tipů, jak úspěšně zvládnout telefonický pohovor

1. Veď dlouhé monology

Ideální délka odpovědi na pracovním pohovoru jsou dvě až tři minuty. Kratší odpovědi jsou příliš stručné, úsečné a dělají dojem, že jsi málo komunikativní.

Častější chybou jsou ale dlouhé odpovědi – monology. Někteří uchazeči zvládnou jednu odpověď natáhnou i na deset minut. Ke konci už většinou dávno odbočili od původní otázky a ostatním jde to, co říkají, jedním uchem dovnitř a druhým hned ven.

Do pohovoru se musí přiměřeně zapojit všichni, kteří na něm jsou. Pokud mluvíš moc dlouho, zastav se a dejte prostor druhé straně.

Stačí i prostě udělat najednou pauzu a jednoduše se zeptat: „mám pokračovat?“ nebo „máte k tomu nějaké otázky?“.

2. Ukaž, že nevíš, co vlastně chceš

Že člověk úplně přesně neví, co chce, není nic divného. Podle mě je to spíš normální. Pracovní pohovor ale v žádném případě není prostor pro ventilaci úvah o vlastní kariéře.

Firma od tebe nečeká nic jiného, než jasně rozmyšlenou, pochopitelnou a velmi silnou motivaci u nich pracovat.

Pokud máš nějaké pochybnosti, prober je s rodinou nebo s kamarády a ne s personalistou nebo potenciálním vedoucím. Ty diskusí na téma „já ani nevím, jestli je pro mě tahle práce ta pravá“ opravdu nepotěšíš.

Firmy tě často zaměstnají i v případě, že na danou práci nebudeš mít perfektní kvalifikaci, stačí jim ale jen náznak pochybností o tom, jestli máš o volné místo opravdu zájem, a bude to tvůj konec ve výběrovém řízení.

3. Pomlouvej své bývalé zaměstnavatele a kolegy

Pomluvy a kritické poznámky, evergreen pracovních pohovorů. Mladí kritizují staré, staří mladé, ženy muže a muži ženy. A samozřejmě kde kdo pomlouvá svoje bývalé vedoucí, manažery a firemní „vedení“. To je fatální chyba.

Nikdy na pohovoru nikoho nepomlouvej a nekritizuj. Ničemu tím neprospěješ a vždycky, opravdu vždycky, ti to uškodí.

Je jedno, jak moc budeš mít pravdu nebo jak dobře dokážeš kritiku vysvětlit a podložit argumenty, pokaždé se to obrátí proti tobě.

To neznamená, že musíš malovat svět na růžovo. Kdo pracoval pod špatným šéfem nebo ve špatné firmě, nemusí říkat, jak byly věci užasné. Prostě o tom nemluv nebo si drž striktně neutrální tón (nechválit co nejde chválit, ale ani nekritizovat).

4. Nezjišťuj si nic o firmě, do které jdeš na pohovor

Když personalista na pohovoru zjistí, že nemáš představu o tom, co jejich firma dělá, má velkou chuť s tebou pohovor v ten moment ukončit.

Vědět nějaké základní informace o firmě je na pohovorech bráno jako absolutní minimum slušného chování. Ideální je mít jasno v tom, jaké zboží nebo služby firma prodává, jakým zákazníkům a jakými cestami neboli prodejními kanály (přes internet, přes vlastní síť obchodních zástupců, přes distributory).

Otázka „Co víte o naší firmě“ na interview téměř určitě zazní.

Je to taková hozená rukavice, protože je jenom na tobě, jak jí dokážeš využít. Jestli „moc toho nevím, čekal jsem spíš, že mi vy firmu představíte“, nebo „no, díval jsem se na vaše webové stránky“, nebo raději „vím, že prodáváte sortiment zhruba 5,000 položek v síti vlastních prodejen v Čechách a na Moravě, navíc poskytujete finanční služby a další doplňkové služby, kromě fyzických osob obsluhujete i firemní zákazníky…“.

5. Přijď pozdě, aspoň o deset minut

Malé zpoždění do deseti minut firmy většinou nikomu nevyčítají, zvlášť když uchazeč zavolá a omluví se, že nedorazí přesně na čas.

Je ale těžké nezlobit se na člověka, který přijde o čtvrt hodiny později a ani ti nedá vědět. Takový pohovor často končí dřív, než vůbec začal, personalista z povinnosti projde sadu standardních otázek a pošle kandidáta pryč.

Vždycky si někam před pohovorem zapiš telefon na člověka, za kterým jdeš, ať mu můžeš v případě zdržení zavolat a omluvit se (zavolat, SMS se v takových případech neposílá).

6. Neodpovídej na otázky, na které se tě ptají

Je zarážející, jak často kandidáti na pohovorech vůbec neodpovídají na otázky, které dostávají. Nebo jak rychle otázku opustí a začnou mluvit úplně o něčem jiném, aniž by ji dostatečně odpověděli.

Opravdu pozorně poslouchej, na co se tě personalista nebo potenciální vedoucí ptají. Ujasni si otázku v hlavě, neboj se případně zeptat, pokud ti není zcela jasná.

Hlupák není ten, kdo se zeptá, ale spíš ten, kdo mluví o tom, na co se ho vůbec nikdo neptal.

Hlídejte si, že odpovídáš na to, na co se tě ptají, a neodbíháš od tématu. Když odpovíš, nezačínej mluvit o něčem jiném, ale vrať slovo protistraně.

7. Měj špínu za nehty

Bez komentáře. Už ne tak fatálně ale pořád negativně je vnímané i nevhodné oblečení, například přijít v džínách do banky nebo v obleku do nějakého startupu.

8. Náročný úkol rychle vzdej

Firmy často tolerují uchazeče, kteří nezvládnou některé zkoušky a testy, které pro ně připraví. Co netolerují je, když uchazeč test ani nezkusí nebo ho brzo vzdá.

Když dostaneš nějaký úkol nebo příklad, poper se s ním a nevzdávej to, i když si nebudeš vědět rady. Zástupci firmy tě sami zarazí, když už budeš pracovat moc dlouho.

Mnohokrát jsem po pohovoru při hodnocení kandidátů slyšel „koukal do toho jen minutu a pak to vzdal, to je špatný přístup, toho nechceme“. Nikdy jsem myslím nezaznamenal, že by někdo kandidátovi vyčítal přílišnou snahu nebo odhodlání.

Samozřejmě, testy na některá místa jsou prostě KO – když je neuděláš, máš smůlu a ani kopec snahy to nemůže vyvážit.

Utíká ti 80% volných pozic

Firmy neinzerují 80% volných míst. Většina lidí přitom hledá práci na internetu. Výsledek – na 20% nabídek se přihlásí 90% lidí. Připravili jsme pro tebe emailový kurz, ve kterém se naučíš oslovit firmy a dostat se k nabídkám, které na internetu nejsou.

Odesláno

Posláno

Pomohl ti článek? Sdílej ho se svými přáteli.